16.7.2014, 13:06
CZEPHO společně s Aliancí pro energetickou soběstačnost adresovalo v rámci připomínkového řízení ministerstvu průmyslu a obchodu své připomínky a návrhy k novele energetického zákona.
MPO předložilo do meziresortního připomínkového řízení novelu energetického zákona (č. 458/2000 Sb.). Podle názoru CZEPHO a dalších asociací zastupujících sektor obnovitelných zdrojů je zřejmé, že materiál obsahuje řadu problematických návrhů, z nichž některé jsou v rozporu s platnou legislativou, technickou praxí nebo mají významné dopady na investory v energetice a spotřebitele elektřiny.
CZEPHO dále upozorňuje, že plánované retroaktivní zásahy (například omezení množství výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů) jdou nad rámec prodiskutovaných změn v rámci notifikačního procesu, při kterém Evropská komise posuzovala formu podpory obnovitelných zdrojů dle zákona č. 165/2012 Sb. a současně jsou navrhovaná opatření v příkrém rozporu se stabilní pozicí Evropské komise, která opakovaně upozornila členské státy, aby se při změně dotačních schémat pro nové obnovitelné zdroje „vyvarovaly neoprávněných nebo retroaktivních změn podpory. Legitimní očekávání investorů ve věci návratnosti stávajících investic musí zůstat zachovány.“
Nejproblematičtější body návrhu podle CZEPHO a AliES:
- Zavedení nepřípustného institutu „maximálního podporovaného množství elektřiny“ pro výrobce energie z obnovitelných zdrojů:
Jde o retroaktivní zásah do podpory všech typů obnovitelných zdrojů, který povede k demotivaci provozovatelů produkovat efektivně „zelenou“ elektřinu a může také dojít k ohrožení plnění českého závazku vůči Evropské komisi (cíl vyplývající ze směrnice č. 2009/28/ES). Zároveň jde o zásah, který odporuje ústavně zaručeným principům. - Nepřijatelné rozšíření odpovědnosti statutárních zástupců výrobce, jeho vlastníků a odpovědných osob:
MPO v novele zákona navrhuje zavedení neomezeného ručení statutárních orgánů, vlastníků výrobny a odpovědného zástupce za vrácení podpory. To je však v příkrém rozporu se základními principy zakotvenými v občanském zákonu a v zákonu o korporacích. Zavedení odlišných podmínek pro tak závažný institut, jako je ručení, by vedlo k porušení ústavního principu rovnosti, jak v obdobném případě již například konstatoval Ústavní soud ČR v nálezu Pl.ÚS 12/02 ze dne 19. 2. 2003. - Zavedení povinnosti výrobce hradit cenu za služby distribuční (přenosové) soustavy:
Novela vykazuje řadu rozporů v terminologii i vnitřních rozporů, které brání zavedení návrhu do praxe. Příkladem je zrušení podpory pro decentralizovanou výrobu, která doposud pobírala podporu jako prvek přispívající ke stabilitě chodu přenosové a distribuční soustavy. MPO však tuto podporu ruší a navrhuje zavést poplatek za využívání distribuční soustavy. Novela pak vůbec neobsahuje formulaci způsobu stanovení ceny za služby distribuční (přenosové) soustavy a vše ponechává až na prováděcím právním předpise. V důvodové zprávě k předkládanému návrhu chybí jakékoli vyčíslení nákladů zvolené varianty, vyhodnocení rizik a přínosů a zdůvodnění jejího výběru, o zpracování jiných variant za účelem konfrontace různých modelů řešení ani nemluvě. To je však v příkrém rozporu s pravidly pro přípravu právních předpisů.
S plným zněním společných připomínek CZEPHO a AliES v rámci připomínkového řízení se můžete seznámit ZDE.