FORMY PODPORY:
Jaké existují formy podpory pro výrobce z obnovitelných zdrojů?
Formy podpory jsou pevná výkupní cena, roční zelený bonus a od 1. 1. 2013 taktéž hodinový zelený bonus.
Je možné změnit formu podpory?
Ano, změna formy podpory je možná jednou ročně. O změnu je nutné si zažádat v systému Operátora trhu, a sice v termínu do 31.11 daného roku na rok následující (změna je účinná od 1.1 roku následujícího). Při změně podpory z PV na ZB je nutné uzavřít smlouvu s některým z obchodníků (seznam uveden na OTE) na výkup elektřiny dodané do sítě, při změně podpory ze ZB na PV je nutné uzavřít smlouvu o výkupu s povinně vykupujícím. Pro podporované zdroje uvedené do provozu od 1.1.2013 je povinná forma podpory v režimu ZB a není možné ji změnit (pro zdroje nad 100 kWp instalovaného výkonu je to hodinový ZB, pro zdroje do 100 kWp roční ZB)
Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem ročním a zeleným bonusem hodinovým?
Hodinový zelený bonus je nová forma podpory, kterou si podporovaní výrobci mohou zvolit od 1. 1. 2013 na základě zákona 165/2012 Sb. Rozdíl při stanovování výše ročního a hodinového zeleného bonusu (RZB, HZB) vyplývá z příslušného ustanovení v zákoně (výše RZB pokrývá rozdíl mezi výkupní cenou a očekávanou průměrnou roční hodinovou cenou, kdežto HZB rozdíl mezi výkupní cenou a dosaženou hodinovou cenou). RZB je určen dopředu na další kalendářní rok, HZB je určován pro každou obchodní hodinu podle cen silové elektřiny na denním trhu. Výpočet HZB je uveden v příloze č. 8 vyhlášky č. 436/2013 Sb. Výše hodinových zelených bonusů je uvedena na stránkách OTE (http://www.ote-cr.cz/statistika/statistika-poze/rozdil-vykupni-a-trzni-ceny)
Je výhodnější zelený bonus nebo výkupní cena?
To záleží na několika faktorech. Prvním je možnost lokální spotřeby z výroby. Vzhledem k tomu, že se podpora v případě zeleného bonusu (ZB) vyplácí za veškerou vyrobenou elektřinu, nejen za elektřinu dodanou do sítě jako v případě povinného výkupu (PV), může být pro výrobce s vyšším poměrem vlastní spotřeby z výroby výhodnější režim zeleného bonusu. Dalším faktorem rozhodování může být cash-flow výrobce. V případě režimu ZB dochází k výplatě ¼ podpory se zpožděním (na konci druhého měsíce po skončení kalendářního čtvrtletí, kdy vznikl na podporu nárok), což ovlivňuje peněžní tok. Dalším faktorem (pro výrobny uvedené do provozu v roce 2010) může být výše solárního odvodu, která je rozdílná podle režimu podpory – pro PV činí 10%, pro ZB činí 11%. Do rozhodování mohou vstupovat i další faktory, jako je měření technologické spotřeby apod. Fakturu na ZB vystavuje přímo Operátor trhu elektřinou (OTE) ve svém systému, fakturu v režimu PV vystavuje povinně vykupující.
Je výhodnější roční zelený bonus nebo hodinový zelený bonus?
To záleží na vývoji cen silové elektřiny na denním trhu. Při poklesu cen elektřiny dochází z logiky výpočtu k relativnímu růstu HZB, při růstu cen elektřiny naopak k relativnímu poklesu HZB. Velmi také záleží na tom, v jakých hodinách podporovaný výrobce vyrábí.
Je výhodnější hodinový zelený bonus nebo pevná výkupní cena?
Opět záleží na vývoji cen silové elektřiny a smluvní dohodě s obchodníkem jako subjektem zúčtování, na nějž je převedena odpovědnost za odchylku (průměrná předpokládaná cena odchylek je uvedena v cenovém rozhodnutí ERÚ-aktuálně pro rok 2016 je to 225 Kč/MWh dle CR 5/2015)
Podléhá výplata podpory dani z přidané hodnoty?
Výplata podpory v režimu zeleného bonusu není zdanitelným plněním ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a bude vyplácena bez DPH. Výplata podpory v režimu povinného výkupu podléhá DPH, od 1. 2. 2016 v režimu přenesené daňové povinnosti (daň odvádí povinně vykupující)
Je nutné měnit podružný elektroměr který měří zelený bonus, jako ho mění distributor energie (čtyř-kvadrantní)?
Pokud je podružným měřidlem měřena výroba, která je vykazována a nárokována, jedná se o stanovené měřidlo a jako takové musí být v pravidelných intervalech ověřováno, tj. měněno. Lhůty pro výměny jsou uvedeny ve vyhlášce č. 345/2002 Sb. Pro statické (digitální) elektroměry v přímém zapojení je to 12 let. Pro úplnost dodávám, že výměnu musí provádět osoba, která je držitelem osvědčení o registraci od ČMI.
DAŇ Z ELEKTŘINY
Od jakého data se může na výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahovat povinnost platit daň z elektřiny?
Od 1. 1. 2016 nabyla účinnosti novela zákona č. 261/2007 Sb., která zrušila osvobození ekologicky šetrné elektřiny od daně z elektřiny, tj. od tohoto data podléhá vyrobená elektřina dani z elektřiny (v zákonem uvedených případech). Daňové přiznání se podává měsíčně.
Kde se k dani z elektřiny registrovat?
U místně příslušného (podle adresy sídla výrobce) celního úřadu.
Je povinnost registrovat se k dani z elektřiny i v případě, že výrobce není plátcem podle zákona?
Ne. Pokud by tak výrobce učinil, musel by měsíčně podávat nulové daňové přiznání.
Kolik činí sazba daně z elektřiny?
Sazba daně činí 28,30 Kč/MWh
Na jaké výrobny se vztahuje povinnost platit daň z elektřiny?
Povinnost platit daň z elektřiny se vztahuje na výrobny s instalovaným výkonem nad 30kWp, které realizují vlastní spotřebu z výroby (mimo technologickou spotřebu, na kterou se daň nevztahuje). Daň se platí z této vlastní spotřeby z výroby. Dále se daň aplikuje v případě dodávky vyrobené elektřiny přímo konečnému spotřebiteli a tato povinnost platí bez rozdílu instalovaného výkonu.
Více o dani z elektřiny ke stažení v členské sekci webu.
KATEGORIE VÝROBCE
Co jsou to kategorie výrobce a jak se od sebe odlišují?
Definice kategorie výrobce je uvedena v §53, resp. 54 vyhlášky č. 408/2015 Sb. o Pravidlech trhu s elektřinou. Pro účely této vyhlášky se rozlišuje výrobce první a druhé kategorie. Výrobce první kategorie je ten, jehož výrobna je připojena do distribuční nebo přen. soustavy, a který alespoň 80% ročního množství elektřiny vyrobené v jím provozované výrobně elektřiny, sníženého o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, dodává do přenosové nebo distribuční soustavy. Ostatní výrobci jsou výrobci druhé kategorie.
Jaké povinnosti plynou výrobci zařazením do dané kategorie?
Výrobce první kategorie si nesjednává a nehradí rezervovanou kapacitu (měsíční nebo roční), zatímco výrobce druhé kategorie si kapacitu sjednává a hradí. Pro napěťovou hladinu NN odpovídá platbě za rezervovanou kapacitu platba za rezervovaný příkon, která je vyjádřena velikostí proudové hodnoty hlavního jističe.
Více o kategorii výrobce v členské sekci webu.
RECYKLACE
Platí povinnost registrovat se u kolektivního systému pro všechny provozovatele FVE?
Podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů mají povinnost se u kolektivního systému (seznam na MŽP) registrovat všichni výrobci, kteří uvedli své výrobny do provozu před 1. 1. 2013 (uvedli panely na trh). Recyklační poplatek za panely uvedené do provozu po 1.1.2013 hradí jejich dodavatelé při uvedení na trh.
Kolik činí příspěvek, který musejí povinní provozovatelé hradit?
Výše příspěvku je stanovená vyhláškou MŽP a činí 8,50 Kč na kg panelů. Celková hmotnost instalovaných panelů se vypočítá jako součin výkonu FVE (licence) a průměrnou hmotností solárního panelu na Wp, která činí 0,11 kg. Úhrada probíhá v pravidelných splátkách kolektivnímu systému po dobu pěti let. S příspěvků se při likvidaci panelů hradí jejich recyklace.
Více informací k recyklaci panelů na webu kolektivního systému REsolar http://www.resolar.cz/cs
NOVÉ VÝROBNY (FVE)
Mají provozovatelé nových FVE výroben nárok na provozní podporu?
Provozní podpora pro FVE uvedené do provozu od 1.1.2014 byla cenovým rozhodnutím č. 4/2013 zrušena, tj. nové výrobny již nemají na podporu nárok.
Mají provozovatelé nových FVE nárok na nějakou formu podpory?
Ano, provozovatelé mohou požádat o investiční dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám a to jak pro realizace FVE na rodinných domech, tak na bytových domech. Jedná se o programy C.3.3 až C.3.6, s výší podpory až 100 tis Kč pro 50% doložených způsobilých výdajů. Do budoucna lze očekávat zmírnění podmínek programu, aby se podpořilo jeho masivnější rozšíření. Více informací na webu: http://www.novazelenausporam.cz/. Další dotační programy se postupně objevují např. ze strany MPO - Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (pro firmy).
Je možné provozovat novou FVE bez licence na výrobu elektřiny?
Podle novely energetického zákona č. 131/2015 Sb. není pro provoz FVE s instalovaným výkonem do 10 kW (včetně) vyžadována licence na výrobu elektřiny. Podmínkou je, že výroba z nově připojené výrobny bude sloužit primárně pro vlastní spotřebu, v daném OPM již není připojena jiná výrobna, která je provozována s licencí a provozovatel si zajistí smlouvu o připojení nebo připojení ve zjednodušeném režimu a zajistí i splnění dalších zákonných požadavků vyplývajících zejm. ze stavebního zákona, zákona o památkové péči, předpisů požární ochrany apod. Výhodou provozování FVE bez licence je fakt, že se provozovatel nestává podnikatelem.
Je možné realizovat při provozu bez licence přetoky z výroby do sítě?
Podmínky pro připojování zdrojů do 10 kW jsou upraveny vyhláškou ERÚ o podmínkách připojení k elektrizační soustavě č. 16/2016 Sb. Zde je uveden postup pro zjednodušené připojení tzv. mikrozdrojů. Součástí podmínek připojení mikrozdroje je i zajištění takového technického řešení, které zamezí přetokům do sítě. V případě, kdy novému provozovateli technické řešení FVE neumožňuje zamezit přetokům do sítě, může si požádat o připojení v rámci nezjednodušeného řízení, tj. standardní žádostí o připojení (nebude se pak jednat o připojení mikrozdroje, ale pouze malého zdroje). Vzhledem k tomu, že přetoky již nejsou od 1. 5. 2016 považovány za příjmy z podnikatelské činnosti, ale tzv. ostatní příjmy, je možné se na jejich prodeji dohodnout s obchodníkem, takže nemohou být hodnoceny jako neoprávněná dodávka do sítě. Pokud navíc roční příjem z takto prodané elektřiny nepřesáhne 30tis Kč, je osvobozen od daně z příjmů.
Je možné požádat o zrušení licence pro stávající výrobny do 10 kW?
Ano, o zrušení licence je možné požádat pro jakoukoli provozovnu do 10 kWp instalovaného výkonu a nadále ji provozovat na základě novely energetického zákona, který umožňuje tyto zdroje provozovat bez licence pouze na základě smlouvy o připojení. Je však potřeba mít na zřeteli, že zrušením licence nejsou nijak dotčeny povinnosti provozovatele podle energetického zákona. Zrušení licence bude mít za následek taktéž ztrátu provozní podpory, která nemůže být vyplácena nepodnikajícím osobám.
Je pro instalaci střešní FVE vyžadováno stavební povolení?
Od 1. 1. 2013 je podle novely stavebního zákona č. 350/2012 Sb. § 103 odst. 1 písm. e) bod 9 stanoven limit pro volný režim staveb pro výrobu energie na instalovaný výkon do 20kW. Nad instalovaný výkon do 20kW není tedy vyžadováno stavební povolení.
Zůstane při převodu vlastnictví FVE zachována původní výše podpory?
Při převodu vlastnictví musí nový provozovatel požádat o vystavení nové licence a předchozí vlastník o zrušení staré licence. Pokud žadatel/nový vlastník splní všechny podmínky pro udělení licence a ERU prověří, že nedošlo ke změně (technických) podmínek, za kterých byla původní licence udělena, vystaví novou licenci na stejnou provozovnu a přizná podporu roku původního uvedení do provozu. Nový provozovatel se musí registrovat u operátora trhu (OTE). V případě, že by došlo k zániku předchozí licence bez vzniku nové licence (např. při převodu malého zdroje do 10kW), ztrácí nový provozovatel nárok na podporu.
VYKAZOVÁNÍ TVS
Co se rozumí pojmem technologická vlastní spotřeba?
Technologická vlastní spotřeba (TVS) je definována v novele zákona 165/2012 Sb. v §2 písm. u). Rozumí se jí v obecné rovině spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny v hlavním výrobním zařízením i pomocných provozech, které s výrobou elektřiny přímo souvisejí. Mezi TVS patří zejm. ztráty v rozvodech vlastní spotřeby, ztráty na zvyšovacích transformátorech elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy, spotřeba zařízení pro datový monitoring a dispečerské řízení. Jako TVS naopak nelze označit spotřebu, která přímo nesouvisí s probíhající výrobou elektřiny, i když jde o spotřebu výrobny. Jedná se zejm. o spotřebu zabezpečovacího zařízení, osvětlení, zásuvky apod. Elektřina spotřebovaná na TVS nepodléhá podle §4 výše uvedeného zákona podpoře.
Jak zákon upravuje měření a vykazování TVS?
Měření a vykazování TVS je upraveno v zákoně 165/2012 Sb. v §11a. Toto ustanovení říká, že pokud výrobce měří výrobu před místem spotřeby TVS, musí vedle vyrobené elektřiny měřit zvlášť i TVS, pokud za něj měření nezajišťuje provozovatel distribuční soustavy. Toto ustanovení má odloženou účinnost od 1. 1. 2017 pro zdroje nad 100kW včetně a od 1. 1. 2018 pro ostatní zdroje. Např. pro výrobce v režimu zeleného bonusu (nárok na podporu za veškerou vyrobenou elektřinu), který má umístěno obchodní měření za střídači na NN straně, znamená výše uvedené ustanovení zákona povinnost zvlášť měřit i TVS a to stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii.
Je možné TVS i nadále dopočítávat nebo je povinnost ji měřit?
Podle toho, jak je zákon v tuto chvíli nastaven, bude opravdu povinnost TVS měřit, tj. nebude ji možné nadále dopočítávat, jak to bylo dosud možné například u ztrát na transformátorech, kdy na základě dodaných podkladů provedl PDS výpočet ztrát. Solární asociace jedná se zástupci ERÚ i MPO, aby v případech, kde je technicky nemožné nebo finančně neúměrné zajistit přímé měření TVS, byli výrobci od této povinnosti zproštěni.
Více o problematice TVS v členské sekci webu Solární asociace.
VYKAZOVÁNÍ ELEKTŘINY
Kdo je OTE a proč se u něj musím registrovat?
OTE je operátor trhu s elektřinou do jehož Centrálního informačního systému (CS OTE) se musejí od 1.1.2013 povinně registrovat všichni podporovaní (a nově i nepodporovaní) výrobci. Pro tyto účely je nutné zajištění elektronického certifikátu (komerční či osobní), který poskytuje např. Česká pošta. Pouze prostřednictvím CS OTE je možné měsíčně zadávat výkazy o výrobě.
Je povinnost registrovat se u OTE i při uvedení do provozu po roce 2014, kdy už není poskytována žádná podpora?
Ano, povinnost registrovat se v CS OTE pro provozovatele FVE uvedené do provozu od 1.1.2014 nezaniká. PDS měsíčně nahrává do systému OTE hodnoty dodávek do sítě, které potřebuje smluvní obchodník provozovatele pro fakturaci. Provozovatel FVE bez licence (mikro/malé zdroje do 10 kW) povinnost registrovat se v systému OTE nemá.
Další informace, jak postupovat při vyplňování měsíčních výkazů, zadávaní reklamací a dalších požadavků ze strany OTE, jsou uvedeny v členské sekci
REVIZE A VÝMĚNY NA FVE
K čemu je důležitá revize a jak často je nutné zpracovávat revizní zprávu?
Revize osvědčuje, že provozované zařízení, např. technologie FVE je schopné bezpečného provozu. Periodické revize NN a VN je nutné zpracovávat v intervalech 1-4 roky v závislosti na četnosti prováděného servisu a s ohledem na vnější vlivy prostředí dle ČSN 33 1500. Pro revize hromosvodů platí interval 2-4 roky podle úrovně LPS (ČSN EN 62305-3). Pro údržbu hasicích přístrojů je povinnost provést tlakové zkoušky každé 3 roky (vodní a pěnové), resp. každých 5 let (ostatní)
Je nutné nechat vypracovat novou revizní zprávu při každé opravě/výměně na FVE?
V případě, kdy se jedná o běžnou výměnu zařízení z důvodu opotřebení nebo závady za stejný díl a nedochází ke změně způsobu zapojení nebo ke změně technologie, která je uvedena v dokumentaci, která složila jako podklad pro vypracování předchozí revizní zprávy, není mimořádná revize nutná. V této souvislosti je nutné mít na zřeteli, že i přesto, že obměna daného zařízení nebude mít za následek technické zhodnocení nebo navýšení výkonu FVE je povinnost provozovatele podle energetického zákona veškeré změny, které mají dopad do technických předpokladů držitele licence, doložit na ERÚ na odbor licencí, kde budou příslušné doklady zařazeny do spisu.
Kdy se při výměně technologie FVE jedná o běžnou opravu a kdy o rekonstrukci/modernizaci?
V zákoně 165/2012 Sb. § 12 odst. 1 písm. b) je uvedeno, že za nové uvedení do provozu, které je rozhodující pro určení výše podpory, se považuje rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny, nebo ukončení modernizace zvyšující technologickou a ekologickou úroveň výrobny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami. Běžná výměna střídačů, ani panelů, kdy zůstává zachován licencovaný (DC) výkon elektrárny, by neměl být posouzen jako modernizace. Provozovatel by však měl i v případě, kdy nedojde ke změně podmínek pro udělení licence, o těchto výměnách informovat ERÚ. Na ERÚ pak záleží, zda zahájí správní řízení/provedení kontroly, v rámci kterého posoudí splnění zachování licenčních podmínek. Solární asociace jedná se zástupci MPO na upřesnění metodiky pro výměnu panelů, tak aby nedocházelo k porušování podmínek podpory.
ZÁPORNÁ CENA
Co je to záporná cena elektřiny a kdy k ní dochází?
V případě, že při obchodování na denním trhu nabídka vysoce převýší poptávku, může dojít ke vzniku záporné ceny silové elektřiny pro jednotlivé obchodní hodiny na denním trhu (OTE). Záporné ceny vznikají zejm. v období svátků a dovolených, obecně ve dnech s nízkou spotřebou.
Jak ovlivní záporná cena výrobce z obnovitelných zdrojů?
V případě režimu podpory formou výkupních cen, jsou povinni podporovaní výrobci, pokud v hodinách se zápornou cenou dodají elektřinu do sítě, za dané množství uhradit tuto zápornou cenu povinně vykupujícímu. Pro hodiny se zápornou cenou jim tedy tato snižuje výši jejich podpory. V případě režimu podpory v ZB, nemají záporné ceny na podporu vliv, vzhledem k tomu, že pro podporu je rozhodující vyrobené nikoli dodané množství.