Energetický balíček EU: myšlenka dobrá, další růst obnovitelných zdrojů však může zbytečně přibrzdit

5.12.2016, 10:26

Evropská komise dnes představila „zimní“ energetický balíček, který obsahuje návrhy klíčových směrnic řídících další rozvoj obnovitelných zdrojů, snižování emisí, snižování spotřeby energie a reformu trhu s elektřinou. Dobře navržená legislativa má šanci navázat na úspěšné současné období, které z EU vytvořilo jeden z největších světových trhů s obnovitelnými zdroji. Podle Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace je však limitem nové EU legislativy nezávaznost na úrovni členských států a hrozí tak, že se Evropě nepodaří potenciál obnovitelných zdrojů využít. Sdružení proto budou ve spolupráci se svými evropskými partnery usilovat o obnovení rámcového důrazu v přechodu na šetrnou energetiku.

Nové směrnice mají zajistit plnění klimatických a energetických cílů navržených Evropskou komisí pro příští desetiletí. Díky těmto dokumentům by měly v unii do roku 2030 zajistit obnovitelné zdroje 27% podíl na spotřebě energie. Další směrnice řeší snížení emisí skleníkových plynů o 40 % oproti roku 1990 a úspory energie ve výši alespoň 27 %.

„Nové směrnice pro obnovitelné zdroje nebo úspory energie představují klíčové impulsy pro přechod na ekonomiku bez spalování uhlí a závislosti na ruském zemním plynu. Problém je, že Evropská unie přijímá lehce bezzubou strategii, protože nebude právně závazná na úrovni jednotlivých členských států, ale pouze pro EU jako celek. V některých státech tak může hrozit, že ztratí příležitost na vybudování energeticky nezávislé, moderní ekonomiky bez fosilních paliv,“ říká Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Ročně státy unie jako celek zaplatí za import fosilních paliv okolo 400 miliard euro (10820 miliard korun). Ambiciózní, a přesto reálné cíle zvyšování podílu obnovitelných zdrojů nebo snižování spotřeby jsou proto šancí pro státy Evropské unie, jak se mohou zbavit závislosti na spalování uhlí nebo dovozu zemního plynu nebo ropy.

„Růst obnovitelných zdrojů vytvořil v EU zcela nový průmyslový obor, který ve výrobě, instalacích a servisu zaměstnává stovky tisíc lidí. Evropská legislativa na podporu obnovitelných zdrojů měla zásadní vliv na rychlý rozvoj šetrné energetiky. Solární energetika se stala nejdostupnějším zdrojem obnovitelné energie, a tak moc nedává smysl, pokud by EU šlápla na brzdu. Podporujeme proto zachování konkrétních závazků růstu obnovitelných zdrojů do roku 2030 na úrovni členských států,“ říká předseda Solární asociace Tomáš Buzrla

Návrh nové směrnice pro obnovitelné zdroje obsahuje několik bodů, které mohou rozvoj obnovitelných zdrojů brzdit:

• Cíl není závazný na úrovni členských států, ale platí pouze pro EU jako celek. Hrozí, že se tak budou otvírat nůžky mezi státy, které se dlouhodobě orientují na využití obnovitelných zdrojů (Německo, Dánsko, Švédsko nebo Portugalsko) a státy s vlažným přístupem k řešení závislosti na fosilních palivech (Polsko, ale také třeba ČR).
• Cíl není ambiciózní: EU má potenciál dosáhnout vyššího podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030.
• Obnovitelné zdroje mohou ztratit přednostní přístup do sítí: Komise argumentuje, že se obnovitelné zdroje již bez tohoto podpůrného mechanismu obejdou. Ovšem jeho zrušení postrádá logiku, pokud je cílem právě nahrazování spotřeby fosilních paliv růstem instalací obnovitelných zdrojů.

Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace podpoří evropská sdružení pro obnovitelné zdroje (EREF a SolarPower Europe) ve snaze o úpravu těchto slabých míst v nové legislativě na národní i evropské úrovni.