Češi vytáhli do boje proti vysokým cenám: soláry loni pokryly desetitisíce střech, trh rostl o 366 procent. Solární asociace vydává kodex kvality instalačních společností

10.1.2023, 11:00

Razantní zvýšení účtů za energie, nejistota plynoucí z pokračující ruské agrese na Ukrajině, snaha o částečnou energetickou soběstačnost a boj s klimatickou změnou – to jsou hlavní důvody strmě rostoucí obliby fotovoltaiky v České republice. Co do počtu střešních elektráren na rodinných domech byl loňský rok jednoznačně rekordní. Zprovozněno jich bylo téměř 34 tisíc o výkonu 289 megawatt, což představuje nárůst o 366 procent. Náklady na elektřinu se snaží snižovat také firmy; data z podpůrných programů dokazují, že i tento segment zažil bezprecedentní růst. Současný solární boom ale naráží na zásadní limit, kterým je nedostatek instalačních firem a otázky kolem kvality jejich práce. I proto Solární asociace zveřejňuje kodex kvality instalačních společností.

V roce 2022 bylo připojeno celkem 33 760 solárních elektráren o celkovém výkonu 288,8 megawatt-peak (MWp). Oproti roku 2021, kdy bylo postaveno 9 321 elektráren s výkonem 62 MWp, to představuje nárůst o 262 % co do počtu a o 366 % co do výkonu elektráren. Nejvíc elektráren bylo připojeno ve Středočeském kraji (6 079), nejméně naopak v Karlovarském kraji (682). I loni byly tahounem malé FVE s výkonem do 10 kWp, tedy primárně domácí instalace. Bylo jich připojeno 32 909 s celkovým výkonem 237,3 MWp.

Významně posílil i segment firemních instalací a poprvé po mnoho letech se v Česku stavěly i velké projekty nad 1 MWp. To odráží i průměrná velikost elektráren, která vzrostla z 6,6 kWp na 8,6 kWp. „Máme za sebou skutečně rekordní rok s nárůstem, který bude pokračovat i letos,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář a dodává: „V letošním roce se postaví obrovské množství firemních elektráren z Národního plánu obnovy.“ O dotace doposud požádalo víc než 6 000 firem.

Zásadní rozdíl je viditelný v akumulaci: zatímco firmy dokážou mnohdy většinu své vyrobené elektřiny okamžitě spotřebovat, domácnosti si ji naopak potřebují uložit na později. Proto je dnes baterie součástí 9 z 10 nových domácích FVE, u větších elektráren to bylo však pouze 41 %. „Stovky megawatthodin v bateriích u domácích fotovoltaik jsou skvělou zprávou pro bezpečné fungování elektrizační soustavy. Již od letošního roku však začnou přibývat stovky megawattů velkých obnovitelných zdrojů, ke kterým kvůli chybějící legislativě a zbytečným omezením pravidel veřejné podpory nebude vznikat dostatečné množství úložišť energie. A to může znamenat do budoucna velký problém, před kterým již mnoho let jako sektor varujeme. Je potřeba, aby vláda společně s podporou rozvoje OZE odstranila i všechny překážky pro rozvoj akumulace energie,“ říká Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace pro akumulace energie AKU-BAT CZ.

Rekordní byl rok i pro Solární asociaci, která zaznamenala nevídaný nárůst počtu nových členů ze segmentu instalačních firem. Hlad po rychlé montáži velkého množství výkonově malých zdrojů ale přináší očekávatelný problém, a to nedostatek kvalifikovaných montérů a ověřených instalačních firem. „Počet dotazů na vhodné řešení elektrárny a spolehlivého dodavatele byl loni enormní. Vypracovali jsme proto osmadvacetibodové zásady pro výstavbu střešních FVE, jejichž splnění ze strany instalační firmy by mělo každému zájemci o solární elektrárnu garantovat dostatečné informace, kvalitně provedený projekt, bezproblémovou montáž a bezpečný provoz zařízení. Na našich stránkách bude zveřejněn seznam našich členských firem, které se tento kodex kvality zavázaly dodržovat,“ představuje důležité vodítko pro výběr dodavatele Jan Krčmář.

Česko zrychluje, okolním zemím však zdaleka nestačí

Zatímco u nás počítáme nové fotovoltaické zdroje v nižších stovkách megawatt, u našich jižních sousedů bylo postaveno více než 1 000 MW a v Polsku dokonce 4 900 MW. Celkový výkon velkého množství malých střešních elektráren není dostatečný. Znatelný nárůst podílu bezemisní elektřiny a snížení cen energie zajistí především velké zdroje. S využitím modernizačního fondu se již začínají budovat pozemní elektrárny nad 1 MW, brzy bychom se mohli dočkat i prvních agrivoltaických projektů, kombinujících zemědělskou produkci s výrobou elektřiny ze slunce. Jejich vzniku do nynějška bránily administrativní i legislativní překážky, o jejichž odstranění se Solární asociace dlouhodobě zasazuje.  

„Letos snad konečně najdou využití i střechy bytových domů. Probíhající úpravy legislativy jednak odstraňují nutnost získání licence pro zdroje mezi 10 a 50 kW výkonu a dále zjednodušují způsob připojení jednotlivých domácností ke společné elektrárně a zároveň k distribuční síti. To jsou dlouho vyhlížené nutné změny, které rozšíří fotovoltaiku do tohoto segmentu“, uvádí k výhledu na rok 2023 Jan Krčmář a pokračuje: „nastupujícím trendem je sdílení a komunitní energetika. Příklady ze zahraničí dokazují, že jde o funkční model, ať už jde právě o bytová družstva, obecní solární elektrárny, nebo třeba fotovoltaiku jako součást lokální distribuční sítě ve větších průmyslových areálech.“ 

Nepružná legislativa však není jedinou překážkou rozšiřování fotovoltaiky. „Se vznikem velkého množství decentralizovaných zdrojů je třeba posilovat přenosovou soustavu, protože výstavba obnovitelných zdrojů energie se stává v současné situaci konečně energetickou prioritou,“ uzavírá Jan Krčmář.

Česká fotovoltaika 2022 v číslech

Počet nových elektráren v ks                                33 760
Celkový výkon nových elektráren v MWp           288,8 MWp
Celkový nový výkon akumulace v MWh               360,2 MWh
Počet FVE do 10 kWp                                             32 909
Počet FVE nad 10 kWp                                           851
Průměrná velikost FVE v kWp                               8,6 kWp
Podíl akumulace u střešních                                  91 %
Nárůst oproti 2021 v ks                                          o 262,2 %
Nárůst oproti 2021 v MWp                                    o 365,8 %

Nové FVE podle kraje
Hlavní město Praha                                     861 ks               6,5 MWp
Středočeský kraj                                          6079 ks          50,5 MWp
Plzeňský kraj                                                2022 ks          16,4 MWp
Ústecký kraj                                                  1683 ks          15,1 MWp
Liberecký kraj                                               972 ks                   9 MWp
Karlovarský kraj                                           682 ks             6,3 MWp
Královéhradecký kraj                                  1940 ks          16,4 MWp
Pardubický kraj                                            1860 ks          13,7 MWp
Olomoucký kraj                                           2067 ks          19,2 MWp
Moravskoslezský kraj                                  3668 ks          29,3 MWp
Kraj Vysočina                                                2109 ks          19,6 MWp
Zlínský kraj                                                   2446 ks          22,3 MWp
Jihočeský kraj                                               2555 ks          24,1 MWp
Jihomoravský kraj                                        4816 ks          40,4 MWp