Česká solární energetika je připravená na restart, vydělat na tom může stát, firmy i domácnosti
12.9.2019, 09:28
Potenciál obnovitelných zdrojů a zejména fotovoltaiky je v České republice násobně vyšší, než udává současný návrh klimaticko-energetického plánu Ministerstva průmyslu a obchodu. Podle nové studie Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky, která má podporu Solární asociace, lze do roku 2030 navýšit instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách ze současných 2,2 gigawattů na 6,85 až 9 gigawattů.
Aktuální klimaticko-energetický plán Ministerstva průmyslu navrhuje podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie do roku 2030 na 20,8 % a navýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů o zhruba 10 %. Tento konzervativní návrh kritizuje kromě oborových asociací také Evropská komise a požaduje jeho navýšení na 23 %.
Studie Deloitte porovnává Národní energeticko-klimatický plán (NKEP) s možnými scénáři navýšení podílu obnovitelných zdrojů v elektroenergetice právě na hodnotu 23,8 % do roku 2030. Podle realistického scénáře studie Deloitte je cílový stav výrazně vyšší - 9 GW výkonu solárních elektráren a 1,4 GW větrných elektráren.
„Solární energetika se pomalu, ale jistě stává nejlevnějším zdrojem elektřiny. Po letech stagnace, kdy se v České republice rozvoj tohoto perspektivního oboru téměř zastavil, se fotovoltaika má šanci dočkat restartu, a to nejen v sektoru malých střešních instalací. Pokud dá Ministerstvo průmyslu a obchodu zelenou tzv. aukcím pro fotovoltaiku, může stát i spotřebitel na této nové podpoře postavené na tržním principu ve střednědobém horizontu jenom vydělat,“ říká Veronika Šilhová, výkonná ředitelka Solární asociace
Studie Deloitte je postavená na ekonomických datech, která zohledňují vývoj v energetice v posledním desetiletí. Z těch vyplývá, že už v roce 2025 bude fotovoltaika při dosavadním vývoji plně konkurenceschopná. Součástí energetického mixu budou také větrné elektrárny a rozšíření kogenerační výroby elektřiny a tepla.
Ze studie také vyplývá, že umisťování slunečních elektráren nemusí být výzvou ani z hlediska záboru zemědělské půdy. Uvedené scénáře pro rozvoj fotovoltaiky jsou zhruba desetinásobně až dvacetinásobně méně náročné na rozlohu zemědělské plochy než plány NKEP pro dopravu a sektor vytápění. Nové solární elektrárny lze instalovat na střechách a fasádách nerezidenčních budov a na místech, které nemohou využít zemědělci nebo developeři pro bytovou výstavbu a nejsou vhodné ani pro průmyslovou infrastrukturu či jiné využití (například brownfieldy, výsypky, půdy s nízkou bonitou). Fotovoltaické zdroje lze navíc budovat poměrně rychle, zejména v případě, kdy by ostatní zdroje nedokázaly cíl pro rok 2030 naplnit.