Problém konvenčních elektráren? Potřebují příliš mnoho vody, které je stále méně.

10.6.2019, 09:00

Fosilní a jaderné elektrárny potřebují enormní množství vody pro chlazení horké páry pohánějící turbíny při výrobě elektřiny. Stále častější vlny extrémních veder a sucha snižují hladiny toků řek, na kterých jsou tyto zdroje závislé. Kvůli problémům s chlazením tak muselo být loni na čas odstaveno hned několik jaderných elektráren u našich sousedů. S rostoucí teplotou zemského povrchu a rozšiřováním klimatizací poroste v létě spotřeba elektřiny také v Česku. Stát by proto měl v rozvoji podporovat hlavně ty zdroje, které jsou k vodohospodářství šetrné.

OTEPLOVÁNÍ KLIMATU - KONVENČNÍ ENERGETIKA NA SUCHU?

Klasická energetika stojí před závažnou výzvou - při výrobě elektřiny je závislá na stále omezenějších vodních zdrojích. Pro chlazení horké páry pohánějící turbíny totiž potřebuje enormní množství vody, které je v krajině i řekách stále méně. Menší dostupnost a budoucí zvyšování ceny vody pak bude dalším faktorem zdražování energie z uhelných a jaderných zdrojů. Ohrožena je i stabilita dodávek. Již minulé léto muselo Německo, Francie nebo Švédsko odstavit bloky svých jaderných elektráren z důvodu nedostatečného chlazení. Vlna veder pak v létě roku 2015 v Polsku ze stejného důvodu vyřadila přes 3 gigawatty výkonu uhelných elektráren. Česká republika plánuje výstavbu nových bloků v Dukovanech. Řeka Jihlava ale podle deníku Euro dokáže uchladit maximálně polovinu plánovaného výkonu, její průtok je na polovině dlouhodobého průměru a stále klesá. Teplejší klima v našich podmínkách pak povede k dalšímu rozvoji klimatizací, což přispěje ke zvýšení spotřeby elektřiny v letních měsících. Kromě toho Česko nepočítá s urychleným odstavením uhelných elektráren.

ŘEŠENÍ JSOU NA STOLE. MINISTERSTVO PRŮMYSLU JE VŠAK SYSTEMATICKY PŘEHLÍŽÍ

Stále častější vlny veder a s nimi spojené sucho naopak přejí solární energetice, která i přes přibližně 30 MW meziroční pokles instalovaného výkonu na území Česka loni vyrobila o 146 GWh čisté energie více než v roce 2017. Solární panely jsou ideálním řešením v kombinaci s klimatizačními jednotkami, akumulací nebo tepelnými čerpadly - ta jsou schopna v letních měsících i chladit. Sluneční elektrárny vyrábí elektřinu lokálně a nejvyšší intenzita slunečního záření je v právě dobách nejvyšších teplot. Křivka výkonu solárních panelů tak kopíruje sluneční aktivitu a nejvíce energie vyrobí přes poledne, kdy jsou teploty nejvyšší. Malé střešní instalace napájí objekty napřímo, u větších instalací je pak potřebná energie distribuována sítí do místa spotřeby.

“Solární energie dodávala v poledne 22. dubna do českých sítí 21 % elektřiny. V Německu ve stejném období zajišťovaly obnovitelné zdroje 77 % veškeré elektrické energie. To dokazuje, že solární energie má své místo i v podmínkách střední Evropy a dokáže snižovat závislost na fosilních zdrojích i spotřebu vody v energetice. Obáváme se, že se česká vláda naopak nepřipravuje na výzvy, které změny klimatu pro českou energetiku představují ”, dodává Jan Krčmář, předseda Solární asociace.

Rozvoj větších solárních instalací a akumulace však v Česku dlouhodobě stagnuje a další vývoj je nejistý. Podle studie od EGÚ Brno například brownfieldy, tedy plochy a objekty nedostatečně využívané, zanedbané či kontaminované předchozí průmyslovou, zemědělskou či vojenskou aktivitou, představují až 15 GWp příležitost pro rozvoj fotovoltaiky. Stát s podporou rozvoje čisté energetiky na těchto místech nepočítá a z připravovaného systému aukcí pro obnovitelné zdroje je bezdůvodně vyškrtl. Právě znehodnocené a jinak nevyužitelné lokality otevírají příležitost cenově efektivního a zodpovědného rozvoje solární energie v Česku i plnění klimatických cílů.

Zdroje:

Odstavování elektráren kvůli problémům s chlazením v roce 2018:

Tiskové zprávy

Problém konvenčních elektráren? Potřebují příliš mnoho vody, které je stále méně.