Národní klimatický plán ČR je málo ambiciózní, zní od evropských energetiků
19.4.2019, 21:12
Nad evropskou legislativou a národními klimatickými cíli do roku 2030 toto úterý diskutovali zástupci české i evropské energetiky. Podle evropských organizací je plánovaný národní klimatický plán České republiky málo ambiciózní. Podpora solární energie má být omezena pouze na malé zdroje. Reálně tak hrozí, že ekonomický potenciál fotovoltaiky v Česku zůstane nevyužit. Do června má Evropská komise předložit České republice zásadní připomínky k aktuálnímu národnímu plánu. To zaznělo na mezinárodní konferenci „Solární energie a akumulace v ČR“, která se konala 16. dubna v Praze.
Obnovitelné zdroje energie budou vedle jádra důležitou součástí budoucího energetického mixu České republiky zcela nezávislého na uhlí, potvrdil na konferenci ministr životního prostředí Richard Brabec i náměstek ministryně průmyslu pro energetiku René Neděla. Novelizovat legislativní podmínky pro jejich další stabilní rozvoj je proto nezbytné. Aktuální verze předloženého klimaticko-energetického plánu ČR do roku 2030 je nicméně v rozvoji obnovitelných zdrojů méně ambiciózní, než Státní energetická koncepce z roku 2015. I ta navíc v důsledku technologického pokroku a poklesu cen obnovitelných technologií vyžaduje aktualizaci. Vláda plánuje podporovat pouze malou fotovoltaiku na střechách domů a firem formou operačních programů a Nové zelené úsporám. Z připravovaného systému aukcí pro podporu obnovitelných zdrojů tak zcela vyškrtla velké solární elektrárny, které dnes patří mezi cenově nejdostupnější zdroje obnovitelné elektřiny.
„Ministerstvo průmyslu nepočítá v připravované novele zákona o podporovaných zdrojích energie s podporou solární energie. Záměr, nezařadit solární zdroje do připravovaných energetických aukcí, ve kterých mají po roce 2021 soutěžit výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory, dlouhodobě kritizujeme,“ řekla Veronika Hamáčková, výkonná ředitelka Solární asociace.
Rozvoj férové podpory na tržní bázi v EU podpořil i Pierre Loaec z Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise. „Z dnešní fosilní éry se musíme posunout do stavu, kde budou hrát významnou roli obnovitelné zdroje a jádro.“ Všechny Komisí navrhované scénáře pro splnění cílů nízkouhlíkové strategie EU do roku 2050 navíc podle něj počítají s masivním rozvojem elektrifikace, která i nadále bude potřebovat pomocnou ruku ze strany států. „Veřejná podpora bude i nadále potřeba pro korekce trhu a v dalších letech se zaměříme na podporu založenou na tržních principech.“ Apeluje proto na nastavení férové tržní podpory bez retroaktivních změn. Zavedení technologicky neutrálních aukcí podpořil na konferenci také Svaz průmyslu a dopravy ČR i Svaz moderní energetiky.
Aktuální informace o národních klimatických plánech do roku 2030 přiblížil Dirk Hendricks z Evropské federace pro obnovitelné energie (EREF). Podle něj dnes předložené plány dohromady nesměřují k EU cíli 32 % obnovitelných zdrojů v roce 2030. „Některé národní cíle nejsou následovány politickými opatřeními pro zajištění kvalitního byznys prostředí, zatímco jiné jsou příliš neambiciózní,“ dodává. Podle dat EREF je navíc ekonomicky výhodné, aby se Evropa stala v roce 2050 emisně neutrální a právě rok 2030 je klíčovým milníkem na cestě k bezuhlíkové budoucnosti. Technologie podle Hendrickse k dispozici jsou a investice je třeba započítat vůči ceně, kterou zaplatíme na negativních dopadech klimatické změny v důsledku neaktivity.
Konference představila také nejnovější trendy moderní energetiky a fotovoltaiky. Příkladem je inovativní koncept „agrivoltaika“ od německé firmy Next2Sun. Elektrárnu tvoří řady fotovoltaických panelů, mezi kterými je prostor 8-12 metrů. Půdu mezi jednotlivými řadami panelů je tak možné bez problému využít pro zemědělskou či farmářskou činnost. Elektrárna z dálky připomíná plot rozdělující pomyslné zahrádky. Její podstatou jsou totiž řady kolmých oboustranných solárních panelů, které jsou orientovány východo-západně. Nejvíce elektřiny tak Next2Sun koncept tvoří ráno a v podvečer - tedy v době nejvyšší poptávky po energii. Kolmá orientace panelů navíc umožňuje maximálně efektivní využití půdy pro produkci elektřiny s méně než 1% záborem celkového pozemku. Pod pomyslnými ploty fotovoltaických článků se totiž nachází zhruba metr široký pruh trávy. Ten lze podle Next2Sun využít například pro růst divokých a lučních květin jako útočiště pro hmyz - přirozeného strážce rovnováhy v přírodě.
V rámci konference se diskutovalo nejen o energetickém mixu a akumulaci energie, ale také o chystaných kontrolách přiměřenosti podpory nebo kontrolách státních úřadů.