Sluneční energie ve světě rozsvěcuje stadiony. V ČR je Eden popelkou

17.8.2014, 17:29

Stále více stadionů, na kterých se odehrávají klání těch nejprestižnějších sportovních soutěží, využívá pro svůj provoz elektřiny ze slunce. Příkladem může být nedávné mistrovství světa ve fotbale, hokejová NHL nebo pražský stadion fotbalové Slavie.

Článek věnující se využití sluneční energetiky ve světě sportu přineslo sobotní vydání deníku Právo. Autor zmiňuje dvě fotbalové arény MS v Brazílii, jejichž střechy byly osazeny fotovoltaickými panely. Vyrobená elektřina byla využívána přímo pro osvětlení stadionů při utkáních a přebytky byly dodávány do místní veřejné sítě.

Solární energie ovšem boduje třeba i v nejpopulárnějším sportu v USA, v americkém fotbalu. Cenu za „nejzelenější stavbu“ získal v rámci NFL stadion týmu Philadelphia Eagles, který pojme 70 tisíc diváků a třetinu jeho energetických potřeb zajišťují solární panely a větrné turbíny.

V severoamerické hokejové NHL vyzvalo týmy k využívání obnovitelných zdrojů energie přímo vedení soutěže. V Evropě získávají elektřinu ze slunce například některé stadiony nejvyšší fotbalové soutěže v Nizozemsku nebo švýcarský Stade de Suisse, kde se hrály zápasy evropského fotbalového šampionátu Euro 2008.

V České republice najdeme sluneční elektrárnu třeba na střeše stadionu v pražském Edenu, kde hraje své zápasy SK Slavia. Na rozdíl od jiných zemí se však zdá, že případní další čeští provozovatelé sportovišť, kteří by chtěli levné sluneční energie využívat, budou mít smůlu. Podpora střešních fotovoltaických instalací nebo malých bioplynových stanic totiž letos skončila. „Zůstává tak ležet ladem energie slunce dopadající na velké plochy střech nebo využití biologicky rozložitelného odpadu v bioplynových stanicích. Sportovní stadióny jsou přímo ve městech, takže by energie vznikala v blízkosti míst, kde by se i spotřebovala,“ říká k tomu člen představenstva CZEPHO Jan Patřičný.

Další české zájemce, jako jsou vedle majitelů sportovišť třeba obchodní řetězce, firmy či domácnosti brzdí vedle absence systému podpory také mnohé byrokratické bariéry. V případě, že budou politici ochotni vyjít těmto zájemců vstříc, řešení samozřejmě existují. „Dlouhodobě předkládáme politikům návrhy opatření, která by vedla k lepšímu využití šetrných technologií s minimálními náklady. Často stačí zjednodušení procesu připojování, menší papírování, přidat se může i nefinanční podpora nebo dotace z evropských fondů,“ vyjmenovává výkonná ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová.

Celý článek z deníku Právo si můžete přečíst ZDE.