15.5.2014, 13:08
Svět čeká další masivní rozvoj obnovitelných zdrojů včetně fotovoltaiky a prudké snižování cen instalací. To je jedna z myšlenek, které zazněly na diskusním setkání na téma Energetická bezpečnost Evropy pořádaném tento týden Institutem pro veřejnou diskusi v Praze.
Pokud se podaří naplnit představy Evropské komise o dosažení 47% pokrytí spotřeby elektřiny v Evropě z OZE, bude to znamenat zásadní změnu paradigmatu a fungování evropské energetiky, uvedl na setkání Pavel Řežábek, ředitel útvaru Analýzy trhů a prognózy ČEZ. Podle Řežábka rozvoj obnovitelných zdrojů mimo jiné způsobí minimálně stagnaci či dokonce snižování spotřeby plynu. Další rozvoj OZE je přitom prakticky neodvratný, Řežábek poukázal na příklad fotovoltaiky, která v Německu snížila za poslední čtyři roky pořizovací náklady až třikrát a podle některých amerických analýz lze očekávat, že budoucí ceny klesnou proti současnosti minimálně na polovinu.
Předpoklady pro růst instalovaného výkonu slunečních elektráren potvrdil i další z účastníků setkání, analytik společnosti ENA Jiří Gavor, který očekává další vlnu rozvoje fotovoltaiky především v letech 2017 až 2025. V České republice by měl být tento rozvoj tažen především malými, ale početnými instalacemi domácností, pokud se podaří odstranit současné překážky například v podobě administrativních bariér apod.
V současnosti je rozvoj fotovoltaiky důsledku omezování podpory tažen především mimoevropskými trhy, především v Číně, Japonsku či USA. Pozadu ovšem nezůstávají ani méně rozvinuté země, například Pákistán otevírá jeden z největších solárních parků na světě. Projekt Quaid-e-Azam Solar Park by měl do konce letošního roku produkovat 100 MW elektřiny ze slunce a do roku 2016 dosáhnout výkonu dokonce 1000 MW.
Fotovoltaiku si pořídil i Topolánek
V Evropě zřejmě zůstane hlavním tahounem fotovoltaiky Německo, které již nyní těží z masivních investic do tohoto sektoru v uplynulých letech. Německé politice se bude muset přizpůsobit dříve či později i Česká republika, připustil na setkání bývalý premiér Mirek Topolánek, který jinak vidí budoucnost energetiky podle vlastních slov nadále především v uhlí, ropě a dalších konvenčních zdrojích. Podle Topolánka je proto v důsledku vlivu německé energetiky současná podoba Státní energetické koncepce, stavící hlavně na jaderné energii a uhlí, „bezcenný materiál“.
Expremiér sice nepokládá fotovoltaiku jako možné řešení pro masové zásobování elektřinou v hustě osídlených oblastech, nicméně přiznal, že na domě, který si staví, má instalovánu FVE o výkonu 25 kW a další fototermické panely. „Brzy půjdu do důchodu, tak mě nějaká návratnost investice nezajímá, ale zajímají mě budoucí provozní náklady domu,“ popsal svou motivaci Toplánek. Pokud se podaří v ČR odstranit již zmíněné překážky pro nové instalace v podobě nejrůznějších bariér či retroaktivních nestabilizujících zásahů a nalézt novou formu podpory třeba v podobě nefinančních nástrojů, jako je net-metering, budou jistě expremiérův příklad následovat tisíce zájemců o snížení nákladů na elektřinu.