30.4.2014, 11:29
Energie ze slunce ohrožuje příjmy režimů závislých na prodeji ropy, jako je Rusko, Venezuela či Saudská Arábie a svět čeká v blízké budoucnosti konec ropné éry ve prospěch obnovitelných zdrojů, informuje o tom ve svém článku britský deník The Telegraph.
Podle deníku je fotovoltaická energie tak levná, že úspěšně soutěží na příklad ve velké části Asie s energií z ropy nebo zkapalněného zemního plynu. V Americe fotovoltaika loni pokryla 29 procent z celkového nárůstu výroby elektřiny, ve státech Massachusetts a Vermont tento nárůst pokryla dokonce ze sta procent. „V USA bylo za posledních 18 měsíců naistalováno více solárních panelů než za celých předchozích 30 let,“ uvádí americká Solar Energy Industries Association ( SEIA ). Solární boom zde totiž pokračuje i po vyčerpání například kalifornských dotací na podporu elektřiny ze slunce.
V článku The Telegraph se dokonce hovoří v souvislosti s pokrokem v solárních technologiích o „energetické deflaci“, která nevyhnutelně povede k nenávratné ztrátě konkurenceschopnosti ropy a dalších fosilních paliv. V důsledku tohoto vývoje přestanou v blízké budoucnosti příjmy z ropy režimům ve zmíněných zemích, tedy Rusku, Venezuele a Saudské Arábii, stačit na zajištění potřeb státních rozpočtů a výdajů na zbrojení a „ropné státy“ musejí pro svou ekonomiku hledat nové modely.
Technický pokrok „požene“ fotovoltaiku
Sama Saudská Arábie se proto rozhodla investovat více než 100 miliard dolarů do 41 GW slunečních elektráren, což by mělo do roku 2030 umožnit pokrýt 30 % energetické spotřeby země. Srovnatelné plány má přitom většina států z oblasti Perského zálivu.
Prudký rozvoj fotovoltaiky se ovšem netýká jen zemí vyvážejících dominantně ropu. Nejnovější studie upozorňují, že ve Spojených státech klesly pořizovací náklady na jeden watt sluneční elektrárny na 2,59 dolaru proti šesti dolarům v roce 2010. Očekává se, že příští rok to bude již jen 2,30 a v roce 2020 pouhých 1,60 dolaru. Tím se fotovoltaika i zde dostane „na dostřel“ uhlí a zemnímu plynu.
Je přitom pravděpodobné, že technický vývoj, kterému se věnují prestižní vědecké instituce v Severní Americe, Evropě či Japonsku, rozvoj fotovoltaiky ještě urychlí. Universita v Buffalu nedávno například přišla s novým nano-čipem, schopným zachytit celé spektrum vlnových délek a tím absorbovat mnohem více sluneční energie. Výzkumný tým z Oxfordu zase úspěšně zkoumá využití perovskitu, materiálu levnějšího než křemík, který přitom produkuje o 40 více elektrické energie.
Izraelská Ecoppia zase začala k čištění panelů na Negevské poušti využívat roboty a obejde se tak bez vody, čímž vyřešila jedno ze zásadních omezení dalšího rozvoje svých solárních parků. Profesor Michael Aziz na Harvardově univerzitě vyvíjí nový typ baterie, který by měl snížit náklady na akumulaci elektřiny ve srovnání se současnými nejmodernějšími bateriemi o dvě třetiny. Prudký pokles nákladů na akumulaci by mohl potom způsobit po celém světě doslova boom v domácím využívání fotovoltaiky.
Podle údajů Deutsche Bank bylo již na 19 regionálních trzích po celém světě do saženo tzv. grid parity, což znamená, že sluneční energie může konkurovat na trhu bez jakýchkoliv dotací. Konkrétně jde o trhy v Kalifornii, Chile, Austrálii, Turecku, Izraeli, Německu, Japonsku, Itálii, Španělsku, v Řecku z segmentu elektřiny pro domácnosti a naopak v Mexiku a Číně u elektřiny pro průmysl.
Fosilní paliva nedojdou, ale nevyplatí se
Michael Liebreich ze společnosti Bloomberg New Energy Finance tvrdí, že vrchol ve využívání fosilních paliv je už na dohled a kolem roku 2030 dojde ke zvratu, kdy svět bude v absolutních číslech využívat méně uhlí, ropy a zemního plynu než ostatních zdrojů, a to nikoliv proto, že by jejich zásoby docházeli, ale proto, že nebudou schopny konkurovat. To bude znamenat velkou satisfakci pro země, jako je třeba Německo, které včas masivně investovali do rozvoje fotovoltaiky a dalších obnovitelných zdrojů.
Svět tedy ve světle těchto skutečností čeká podle autora článku v deníku The Telegraph doslova změna celého geostrategického řádu. To už ostatně před lety předpovídal dlouholetý saúdský ministr ropného průmyslu Šejch Ahmed Zaki Jamani. „Za třicet let ode dneška bude stále k dispozici velké množství ropy, ale ta zůstane pod zemí. Stejně jako doba kamenná neskončila proto, že nám došly kameny, tak věk ropy neskončí kvůli jejímu nedostatku,“ cituje deník exministrova prozíravá slova z roku 2000.