6.1.2014, 16:27
Článek Lidových novin z 6. ledna 2014: Regulační úřad změnil pravidla dotací. Firmy, jež zaměstnávají tisíce lidí, očekávají ekonomický propad.
PRAHA Propouštění, přechod na jiný byznys, odchod do ciziny, v krajním případě úplný konec podnikání. Firmy, které vyrábějí nebo montují solární panely, neočekávají úspěšný rok.
Podle nových pravidel, která nastavil Energetický regulační úřad, už nemají od ledna nárok na provozní dotaci ani malé fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů. A solární firmy, jež zaměstnávají tisíce lidí, očekávají ekonomický propad.
Česká průmyslová fotovoltaická asociace oslovila před koncem roku desítky společností podnikajících v oboru. A výsledek je jasný: pokud stát nějakou formou přece jen nepodpoří výrobu elektřiny ze slunce, mnohé z nich nepřežijí. Ostatně už teď některé "stahují roletu".
Útěk do ciziny V letech 2009 a 2010 – v době největšího boomu – se výkupní cena solárního proudu pohybovala mezi 13 až 14 korunami za megawatthodinu. Pak postupně klesala až zhruba na 2,40 koruny ve druhé polovině roku 2013 a týkala se jen malých elektráren na střechách.
"V případě, že nebude následně jiným způsobem řešena podpora obnovitelných zdrojů, tak to bude faktická likvidace oboru v České republice," uvedl Martin Cicvárek, jednatel pražsko-liberecké společnosti AC Solar. Nevylučuje, že jeho firma v odvětví skončí, chce ale přenést podnikání za hranice.
Pražská společnost Baghirra se před lety podílela na instalaci fotovoltaické elektrárny na budově Nové scény Národního divadla. Podobný projekt se pravděpodobně v nejbližší době nebude opakovat. "Samozřejmě přijdeme o značnou část práce," sdělil ředitel firmy Bohumil Pěnkava. Baghirra má štěstí, že kromě fotovoltaických systémů nabízí služby i v jiných oborech, jako jsou monitorovací systémy ovzduší nebo větrné elektrárny. Díky tomu neuvažuje o konci podnikání. Podnikatelé, kteří se specializují výhradně na solární elektrárny, ale vidí budoucnost kriticky.
"Firma se zaměřením na fotovoltaiku pouze v České republice nebude podle mého názoru schopna přežít. Hledáme proto alternativní činnosti uplatnění," uvedl například Vítězslav Stejskal ze společnosti DOMOV Gold Power. Jeho firma už v roce 2012 založila pobočku na Slovensku a o ukončení podnikání neuvažuje. "Nesmíme to vzdát," říká Stejskal.
Českobudějovická společnost Isogen Energy očekává, že se její činnost v oboru – stejně jako u jiných firem – smrskne na pouhý servis a údržbu už hotových fotovoltaických elektráren. "V montážích nových elektráren nevidíme perspektivu, alespoň ne v nejbližších dvou letech," konstatoval její šéf Pavel Brunclík.
Vedení kadaňské společnosti Sollaris odhaduje, že se obrat v solárním oboru propadne o desítky procent. Zatím sice firma nehodlá ukončit činnost v solárním sektoru, ale už se rozhodla propustit asi 15 pracovníků. Ještě na podzim přitom zaměstnávala okolo 35 lidí. Jednatel Libor Válka uvedl, že se jeho podnik zároveň zajímá o možnosti uplatnění v okolních státech. Přežilo pár tisíc pracovníků V době největšího solárního rozmachu v letech 2009 a 2010 pracovalo v oboru podle České průmyslové fotovoltaické asociace okolo 25 tisíc lidí – zejména ve výrobě komponentů a výstavbě elektráren. Kromě toho poskytoval sektor práci souvisejícím profesím, a to až 100 tisícům osob.
"Průměrný výdělek se pohyboval okolo 25 tisíc korun. Zaměstnavatelé z těchto výdělků odváděli státu sociální a zdravotní pojištění plus daň. Celkový příjem pro státní rozpočet činil 12 750 korun z každé mzdy. Při zmiňované zaměstnanosti 125 tisíc lidí to bylo bezmála 1,6miliardy každý měsíc," řekl LN mluvčí fotovoltaické asociace Miloš Cihelka. Kritici ovšem tvrdí, že tento přínos byl draze vykoupen vysokými provozními dotacemi solárního proudu. A ty se promítaly do cen elektřiny.
Když úřady vyhlásily dočasný stop stav novým elektrárnám a stát zavedl retroaktivní daň na solární proud, začal se celý sektor včetně přidružených oborů ekonomicky propadat. "Celkový dopad je odhadován na minus 19 tisíc přímých pracovních míst a 65 tisíc spolupracujících. Dopad na státní rozpočet byl minus víc než miliarda korun měsíčně," konstatoval Miloš Cihelka z fotovoltaické asociace.
Obor se začal znovu zvedat poté, co Energetický regulační úřad obnovil provozní dotace pro malé instalace na střechách. Od ledna ovšem skončilo i to. A tak se bude propouštět. Většiny zaměstnanců se bude muset zbavit například českobudějovická společnost Isogen Energy. Snižovat mzdy i počet zaměstnanců plánuje i Česká solární z Jesenice u Prahy a další firmy.
****
Boom ve fotovoltaice se mění v propad 25 tisíc lidí pracovalo v době největšího solárního rozmachu v letech 2009 a 2010 ve fotovoltaice, zejména ve výrobě komponentů a výstavbě elektráren odhadem dalších 100 tisíc osob mělo práci v souvisejících profesích, šlo například o projektanty, dopravce či auditory 12 750 Kč představoval v průměru odvod z každé mzdy do státního rozpočtu celkově šlo o 1,6 miliardy korun měsíčně celkový dopad zastavení podpory a zavedení retroaktivní daně je odhadován na minus 19 tisíc přímých pracovních míst a 65 tisíc spolupracujících
Zdroj: Odhady České průmyslové fotovoltaické asociace / ERÚ 1. 7. 2013
O autorovi: PAVEL BAROCH, Autor je spolupracovník LN