2.3.2015, 17:26
V souvislosti se zatměním slunce, ke kterému v Evropě dojde v pátek 20. března dopoledne, se stále častěji objevují v médiích úvahy o ohrožení elektrické přenosové soustavy. Hovoří se dokonce o možném blackoutu v důsledku omezení a následném obnovení výroby elektřiny ve slunečních elektrárnách zejména v Německu. Tyto úvahy jsou podle CZEPHO jistě zajímavé, obsahují však jednu zásadní chybu – nemají oporu v realitě.
K „náhlému“ omezení či dokonce zastavení výroby dochází ve slunečních elektrárnách každý den, zpravidla vždy po setmění, aniž by to mělo pro elektrickou síť jakékoliv fatální důsledky. O blackoutu nemluvě. Důvodem je, že tyto změny v objemu výroby a dodávek elektřiny jsou dopředu dlouhodobě známy. Stejně tak je tomu i v případě zatmění slunce.
Na pokrytí výpadků a nárazového obnovení výroby elektřiny je přenosová soustava vybavena záložními zdroji, přečerpávacími elektrárnami apod., protože musí být připravena například na možný neočekávaný výpadek třeba u jaderné elektrárny v Temelíně. Ten navíc není dopředu ani zdaleka tak dobře predikovatelný jako zmiňované zatmění či západ slunce.
Na očekávané zatmění se dlouhodobě chystá i správce české přenosové soustavy společnost ČEPS. Proto se v jejím dokumentu Roční příprava provozu 2015 můžeme dočíst: „Pro ověření síťových dopadů na PS ČR byl simulován vliv poklesu výroby FVE na toky na přeshraničních vedeních na nejhorším možném scénáři (nízký výchozí export Německa 3330 MW), ve kterém byla část dodatečného poklesu výroby vlivem zatmění ve výši 2500 MW pokryta výrobou přečerpávacích elektráren v oblasti ČEPS (600 MW EDS, 400 MW EDA), SEPS (500 MW Čierny Váh) a APG (1000 MW plošně).“ Podle závěrů ČEPS výpočet jednoznačně prokázal, že v souvislosti se zatměním a jeho důsledky „nedojde k přetížení žádného prvku soustavy“. U nejvíce zatíženého prvku dosáhne krátkodobě toto zatížení 90 procent. ČEPS má také vyčleněny dostatečné zálohy, aby zvládl jakékoli i plošné výpadky výrobních OZE způsobené výpadky ochran na FVE v důsledku případné podfrekvence/podpětí.
Problém pro přenosovou soustavu navíc podle dostupných studií nenastane ani v samotném Německu, kde velká část vyrobené elektřiny po „opětovném spuštění“ FVE půjde do akumulátorů a dalších zařízení pro skladování energie. (Viz například ZDE.)
„CZEPHO samozřejmě souhlasí s tím, že je třeba se zabezpečením a stabilizací elektrické přenosové soustavy vážně zabývat. Cestou k tomu ovšem není šíření spíše poplašných zpráv, ale postupná modernizace tuzemské rozvodné sítě, účast na budování celoevropské jednotné energetické soustavy a v neposlední podpora řešení pro efektivnější akumulaci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Toto všechno jsou investice, které se z dlouhodobého hlediska ČR a jejím občanům vyplatí a přinesou větší bezpečnost a komfort všem odběratelům i výrobcům elektřiny,“ říká výkonná ředitelka CZEPHO Veronika Knoblochová.