25.2.2019, 11:32
Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ a zároveň předseda dozorčí rady Solární asociace, poskytl ČTK rozhovor, ve kterém poukazuje na to, že akumulace energie je v připravované novele energetického zákona ukotvena nedostatečně.
Materiál sice nově obsahuje definici ukládání elektřiny, pokud však projde v aktuálním znění, bude rozvoj akumulačních zařízení v ČR nadále zásadně omezovat. Zařízení typu velkých baterií totiž stále nemá být možné provozovat jako samostatná licencovaná energetická zařízení s vlastním připojením k přenosové soustavě.
„Neexistuje riziko, že by schválení novely energetického zákona zahrnující licenci pro akumulaci mohlo nějak ohrozit provoz soustavy, ani zvýšit náklady na provoz. Zavedení licence také není spojeno se zavedením provozní podpory, výkupních cen či tarifů, které by bylo nutné hradit ze státního rozpočtu,“ uvedl Fousek.
Akumulace je nezbytná pro už schválený rozvoj obnovitelných zdrojů energie, dodal.
V případě obav z ohrožení provozu elektrizační soustavy v důsledku možného masivního rozvoje akumulace podle Fouska asociace navrhuje zavést autorizaci výstavby nových zařízení, která by umožnila rozvoj regulovat – množstevně i místně.
Fousek dále uvedl, že zájem o akumulační řešení roste.
„Jen distribuční společnosti evidují desítky žádostí o instalaci úložišť elektřiny o celkovém výkonu převyšujícím 100 megawattů. Navíc naše asociace sdružuje téměř třicet renomovaných firem, institucí, asociací a univerzit. Další desítky firem vyčkávají, jestli se nám podaří překonat všudypřítomný odpor lobby takzvané tradiční energetiky,“ řekl.
Fousek potvrdil, že provozovatelé baterií by se do budoucna rádi stali účastníky trhu s takzvanými podpůrnými službami. Podpůrnými službami je možné regulovat rozdíl mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Dnes je kromě uhelných a plynových zdrojů zajišťují například přečerpávací vodní elektrárny.
„Nejvíce se nástupu akumulace do služeb výkonové rovnováhy bojí teplárny a tradiční velké energetiky, pro které jsou podpůrné služby jedním z posledních zdrojů příjmů, které je drží nad vodou,“ uvedl Fousek.
Podotkl, že s vrcholnými představiteli velkých i malých tepláren v Česku i na Slovensku si vybudoval dobré vztahy.
„Proto poslední, co bych chtěl, je zničit české teplárenství, na které podle mého názoru můžeme být právem hrdí. Teplárny v minulosti investovaly miliardy do ekologizace svých zdrojů. Na druhou stranu se ale nemůžou přímé nebo nepřímé dotace státu schovávat za podpůrné služby a umožnit tak některým tradičním mocným skupinám postavit si na tom svůj business,“ dodal.
Jaké skupiny konkrétně myslí, uvést nechtěl.
Podotkl, že ve většině okolních zemí je akumulace běžnou součástí sítě a s jejím rozvojem se počítá i do budoucna.
„Nejvíce bateriových systémů využívají velké země jako je USA, Čína, Austrálie či Německo, kde v každé z nich celkový výkon dosahoval v roce 2018 mnoha stovek megawattů. Světové země se světě se předhání v ohlašování projektů, které dosahují stovek, dokonce i tisícovek megawatthodin (MWh),“ uvedl.
„V Česku místo následování tohoto trendu řešíme nemožnost zapojení prvních tří bateriových systémů o výkonu jeden MW a kapacitě něco přes jednu MWh,“ dodal.
Připravované změny energetického zákona by letos měla projednat vláda. MPO nyní vyhodnocuje připomínky z meziresortního řízení. Úřad v materiálu mimo jiné navrhuje, aby po roce 2021 v energetických aukcích soutěžili výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou. Solární asociaci a Svazu moderní energetiky se nelíbí, že MPO do plánovaných aukcí nezařadilo velké solární systémy. Záměr kritizuje také Fousek.
Zdroj: ČTK