30.7.2018, 19:34
Zamyšlení nad článkem o požárech FVE a jeho doplnění o poznámky k bateriovým systémům.
Autor: Pavel Hrzina
16.července tohoto roku vyšel na portálu TZB INFO velice pěkný článek od kpt. Ing. Filipa Nose s názvem „Požáry fotovoltaických elektráren“. Článek velice detailně zpracovává problematiku požárů FVE, a to i z hlediska statistického vyhodnocení rizika vzniku takového požáru. K samotnému článku tak mám z pohledu odborníka na FV instalace jen několik malých a jednu velkou připomínku.
Začnu těmi malými: Autor považuje FV moduly za hořlavé, zde s ním lze souhlasit, ale je nutno uvést, že v případě typické FV elektrárny na poli se případný požár šíří především prostřednictvím travního porostu a v případě střešních instalací je příčinou šíření požárů na FVE střešní krytina. Samotný FV modul totiž většinou popraská a zhroutí se směrem dolů a tak nedochází k zapálení sousedních modulů.
Autor dále zmiňuje jako nejčastější příčiny požárů FVE nekázeň při montáži, zde je potřeba doplnit, že spousta chyb se dá eliminovat kvalitní prací revizního technika a využíváním dnes platných norem (ČSN EN 62446:2010, která byla nedávno novelizována a novela přijde do platnosti v únoru 2019, o původní normě z roku 2010 píše i s dalšími souvislostmi Ing. Michal Kříž na stránkách společnosti IN-EL s.r.o. (http://www.in-el.cz/referat/103630/revize-solarnich-fotovoltaickych-elektraren).
V článku dále následuje podrobná statistika počtu požárů, z té pak autor odvozuje velmi příznivou zprávu: počet požárů je ročně od roku 2011 víceméně konstantní a tedy s rostoucím počtem instalací klesá počet požárů v přepočtu na 1000 elektráren. Zároveň po přepočtu je toto procento víceméně shodné s obdobnou statistikou v SRN. Tato část článku je velmi důležitá, protože ukazuje, že český trh je z hlediska bezpečnosti plně srovnatelný s trhem německým.
Dostávám se k hlavnímu problému článku, a to je dezinterpretace statistických údajů o požárech bateriových systémů. Autor uvádí stovky požárů bateriových úložišť ročně. S tímto údajem plně souhlasím, ale je potřeba dodat ono pověstné „B“, tedy že se jedná o požáry akumulátoroven, nabíjecích stanic vysokozdvižných vozíků a dalších bateriových systémů. Není tedy odlišen druh akumulátorů dle využití. Čtenář je tak zbytečně alarmován, že v případě rozšíření počtu bateriových úložišť pro ukládání energie z FV systémů, dojde k rapidnímu nárůstu počtu požárů. Zde si dovolím nesouhlasit. Výše uvedený relativně vysoký počet požárů akumulátorů a baterií má svůj důsledek především v provozu zastaralých technologií bateriových systémů (UPS, vozíky…) Instalace nových systémů používá především zapouzdřené baterie typu Li-Ion, LiFEPo4 NMC a další lithiové technologie. Tyto baterie jsou plně hermetické a tak odpadá jedna z častých příčin požárů bateriových systémů a to oxidace spojů a narušení konstrukce systému uniklou kyselinou sírovou, která je obsažena v bateriích klasické konstrukce (Pb).
Závěrem lze říci, že právě téma požární bezpečnosti bateriových systémů pro využití v domácnostech bude jednou z nejdůležitějších kapitol společné práce odborníků na požáry, konstruktérů bateriových systémů a v neposlední řadě montážních firem a revizních techniků.