11.6.2018, 14:49
Parlamentní seminář věnující se velké novelizaci evropských energetických nařízení a směrnic se konal v Poslanecké sněmovně pod záštitou poslance a předsedy podvýboru pro energetiku Hospodářského výboru PS Pavla Pustějovského. Akci pořádanou Solární asociací podpořila Evropská komise a pod ni spadající Renewables Networking Platform.
Pavel Pustějovský se svým vystoupením také celý seminář zahájil. Díky svému dlouhodobému působení na vedoucích pozicích velkých firem se podíval na chystané legislativní změny optikou provozovatelů průmyslových energetik. Největší starosti podle něj dělají průmyslovým podnikům četné změny legislativy a velké množství předpisů.
Rostislav Krejcar, člen Rady Energetického regulačního úřadu, zhodnotil zimní energetický balíček právě z pohledu tohoto správního orgánu. Vypíchl, že Evropa je celosvětově největší dovozce energie, a právě větší energetickou nezávislost by měly chystané změny zajistit. Upozornil také, že dosáhnutí cílů v oblasti obnovitelných zdrojů je důležité, ovšem vždy s přihlédnutím k nákladům, které ponesou koneční zákazníci. Ing. Krejcar dále přinesl přehled nejdůležitějších změn, které jednotlivé směrnice a nařízení přinesou.
Dirk Hendricks, Senior policy advisor působící v Evropské federaci pro obnovitelnou energie (EREF), se věnoval hlavním principům a cílům zimního energetického balíčku a jeho dopadu na přetvářející se evropský energetický trh.
Martin Sedlák v závěru dopoledního bloku přestavil nově vzniklý Svaz moderní energetiky a vyjádřil naději, že novela zákona o POZE obnoví investice do obnovitelných zdrojů. Zajímavé bylo i srovnání přínosů 300 miliard korun, pokud by na jedné straně byly investovány do nových jaderných bloků, jak se plánuje, či pokud by za ně byly vybudovány malé hybridní fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů.
Ladislav Havel z Ministerstva průmyslu a obchodu se v úvodu věnoval kontrole přiměřenosti podpory, posléze navázal pohledem na budoucí aukční systém podpory obnovitelných zdrojů. „Podoba podpory závisí také na tom, jaké bude finální číslo pro podíl OZE na spotřebě“, uvedl k tomu.
Další vystupující se věnovali akumulaci energie. Stávající neradostnou situaci v oblasti akumulace v ČR shrnul Jan Fousek z AKU-BAT CZ (připomeňme, že v současnosti jsou v ČR nainstalovány 2 MW ve dvou velkých funkčních bateriích, ovšem bez možnosti smysluplného využití). Přitom podle něj není pro distribuční soustavu problém připojení až 500 MW nových kapacit v řádu 2-3 let. Zdá se, že Česku opět jednou ujíždí vlak, jak bylo patrné i z informací o fungování bateriových systémů v Německu, Velké Británii, Švýcarsku a Belgii, které Jan Fousek přinesl.
Pavel Doucha z advokátní kanceláře Doucha Šikola shrnul legislativní bariéry rozvoje akumulace. Nejdůležitější je podle něj novela energetického zákona, který kodifikuje licence pro akumulaci, dále pak reforma systému podpůrných služeb a vhodný cenový režim, který umožní smysluplné provozování akumulačních systémů.
Martin Panáč ze Siemensu přišel se zajímavým přehledem alternativních akumulačních technologií, jako jsou průtočné baterie, systém Power to Gas nebo skladování energie v horkých kamenech.
Na závěr vystoupil Martin Typlt z firmy Ekotechnik, aby zhodnotil praktické zkušenosti s budováním střešních elektráren na rodinné doby i průmyslové objekty. Poukázal zejména na přebujelou administrativu – samotné postavení solární elektrárny považuje za nejjednodušší součást celého zprovoznění. Uvedl také, že by nebylo potřeba vysokých dotací na nové zdroje, pokud by raději byly odbourány administrativní bariéry a ulehčily by se instalace, připojování a provozování střešních elektráren.